Jelenohorská městská stezka · velká trasa · Cieplice

Pitná fontána

Celá tahle stezka vypráví o vodě – a tohle je jediné místo, kde se dá ochutnat. U nohou vytesané nymfy teče ze tří kamenných květů voda čerpaná z hloubky 2002,5 metru, o teplotě 87 stupňů. Na soklu visí cedulka, která nechodí kolem horké kaše: POZOR! VODA 90 °C.

Voda, pro kterou se sáhlo dva kilometry dolů

Tabule cieplických lázní, pár kroků od sochy, uvádí čísla, u kterých stojí za to se zastavit. Křišťálově čistá voda o teplotě 87 °C, čerpaná z hloubky 2002,5 metru. Anglická verze dodává rovnou: nejteplejší prameny v Polsku.

Ve srovnání s pramenem Marysieńka je vidět měřítko pokroku. V roce 1853 se tu vrtalo do 167 metrů a byla to průlomová investice. Dnes jímka sahá víc než dvanáctkrát hlouběji.

Voda je fluoridovo-křemičitá a slabě mineralizovaná – to znamená, že nechutná jako solanka, i když v sobě nese sodík, vápník, draslík, hořčík a lithium, sírany, hydrogenuhličitany, fluoridy a chloridy a k tomu kyselinu metakřemičitou. Právě fluor a oxid křemičitý, a ne sama teplota, vybudovaly renomé Cieplic.

Nymfa, která nahradila ptáky

Socha se jmenuje „Vodní nymfa ‚Zdrój'“ a stojí tu od června 2009. Vytvořila ji Maria Bor – vlastně Maria Bor-Myśliborska, narozená v roce 1932 ve Varšavě, absolventka sopotské výtvarné školy, zemřela v roce 2020. Cieplická nymfa tedy patří k jejím pozdním pracím.

Představuje polonahou ženu s rozpuštěnými vlasy a květinovým věnečkem; ve zdvižené ruce drží látku, která splývá kolem boků. Nejdůležitější se ale děje u jejích nohou: tři rozvité květy, ze kterých teče teplá voda. Socha nestojí vedle jímky – ona je jímkou.

Zajímavost, která o tomhle místě něco vypovídá: nymfa nahradila dřívější ozdobu téže jímky, rovněž od Marie Bor, s názvem „Ptáci“. Tatáž sochařka oblékla týž pramen dvakrát.

Podnět vzešel od vedení cieplických lázní, ale zhotovitelem a plátcem většiny nákladů bylo město Jelenia Góra.

Než se napijete

Voda je horká – cedulka na soklu varuje před devadesáti stupni, dokumentace jímky mluví o sedmaosmdesáti. Rozdíl je v praxi bezvýznamný: při takové teplotě je zaokrouhlení nahoru rozumné.

Lázně uvádějí i pravidlo, které stojí za to brát vážně, protože tohle není stolní voda: jedna sklenice denně, nalačno, půl hodiny před jídlem. A věta, kterou nelze přeskočit: u některých onemocnění musí pitnou kúru vést lékař.

Tabule vypisuje účinky: silně prohřívá, brání krystalizaci kyseliny močové a tvorbě ledvinových kamenů, působí močopudně, zvyšuje mineralizaci kostí, působí antibakteriálně a předchází zubnímu kazu. Je to informace provozovatele jímky, ne moje rada – a u vody s takovým složením stojí za to to mít na paměti.

Tři různé vody na jedné stezce

Na téhle trase se snadno pletou tři úplně různé věci, protože všechny jsou mokré a všechny mají léčit.

Termální voda k pití – ta z fontány. Čerpaná z víc než dvou kilometrů, horká, slabě mineralizovaná, fluoridovo-křemičitá. Pije se jí jedna sklenice.

Termální voda ke koupeli – tatáž rodina vod, kterou využívají termály a léčebná zařízení lázní a o kterou šlo osm set let historie tohohle místa: aby se v ní dalo ponořit.

Solanka v gradovně nad Kamiennou – a to je jiná pohádka. Gradovna potřebuje vodu silně slanou, kdežto cieplická je na soli výjimečně chudá. Aerosol, který se tam dýchá, tedy s vodou z téhle fontány nemá nic společného.

Když vám tedy v Cieplicích někdo řekne „naše voda“, vyplatí se doptat, o kterou jde.

Co znamená „fluoridovo-křemičitá"

Název z tabule zní jako z návodu, ale říká věc jednoduchou: v téhle vodě je málo soli, zato hodně fluoru a oxidu křemičitého.

Je to vzácná kombinace a právě ona, ne sama teplota, vybudovala renomé lázní. Tabule uvádí ve složení také lithium – prvek, který se v minerálních vodách objevuje zřídka – a kyselinu metakřemičitou, tedy formu, v jaké se oxid křemičitý ve vodě vyskytuje.

Lázně s tímhle složením spojují konkrétní účinky: od vlivu na kosti a prevence ledvinových kamenů po ochranu před zubním kazem. Je to informace provozovatele jímky, ne rada – a u vody s takovým složením záleží na tom, kdo a kolik jí smí vypít.

Kde to je

Fontána stojí u západního vstupu na Plac Piastowski z ulice Cieplické, takže cestou po stezce ji míjíte mezi Norským pavilonem a bývalým klášterním areálem – po cestě, bez zacházky.