Jelenohorská městská stezka · malá trasa

Wojanowská bašta a brána

Z hradeb Jelení Hory zbylo málo, ale tohle je místo, kde je toho vidět nejvíc najednou: bašta, bašta s kaplí a brána. Každá má svůj příběh a brána ten nejpodivnější – sto třicet let stála jinde. V roce 1869 ji rozebrali a odvezli ke kasárnám. Vrátila se v roce 1998.

Proč Wojanowská

Protože tudy se vyjíždělo na východ, cestou do Wojanówa – dnes je to srdce Údolí paláců a zahrad. Němci jí říkali *Schildauertor*. Za bránou začínalo Wojanowské předměstí a v roce 1546 tam město koupilo zahradu a zřídilo hřbitov, protože ten u kostela přestal stačit.

Stojí za zmínku, že tohle byla nejlépe chráněná strana města. Suchý příkop měl v celém obvodu třináct až šestnáct metrů, a právě tady 19,5 metru. Někdo usoudil, že potíže přijdou od východu.

Bašta, kterou převrátil vítr

4. prosince 1480 se věž při vichřici zřítila a zavalila pět lidí. Rychle ji obnovili a zdivo, které dnes vidíte, je v zásadě z té obnovy – silueta je ale mnohem mladší. Věž přestavěli v roce 1590 a barokní báň s lucernou osadili teprve v letech 1759–1763. Prvek, který nejvíc bije do očí, je tedy skoro o tři století mladší než sama věž.

Byl to ostatně podruhé, co v tomhle městě vítr převrátil věž a zabil lidi: o dvě stě padesát devět let později potkalo totéž věž radnice.

V kobkách bašty bylo městské vězení. Stejné řešení jako ve Věži Hradní brány: obranná stavba stála většinu času nečinně, tak se pro ni našlo druhé využití.

Kaple se střílnami

K baště přiléhá bašta vysunutá před linii hradby. V roce 1514 ji důkladně přestavěli a od té doby plní dvě funkce zároveň: obrannou a sakrální. Vznikla v ní kaple sv. Anny, v pramenech zmiňovaná roku 1516.

Je to nejzajímavější interiér téhle stezky, a to z prostého důvodu: v týchž zdech jsou oltář i střílny. Dochovaly se takzvané klíčové střílny – úzké otvory dole rozšířené, uzpůsobené palným zbraním. Modlilo se tu v budově, ze které se v případě potřeby střílelo.

Kaple vyhořela v roce 1634 při požáru města za třicetileté války. Obnovili ji v letech 1709–1715 podle návrhu Caspara Jentsche a z té doby pochází vybavení: barokní oltářní obraz se svatou Annou, Marií a Dítětem, k tomu svatý Joachim a svatý Josef.

Ve východní stěně, mezi okny, je do kamenné klíčové střílny vsazená deska z roku 1948 připomínající 840. výročí městských práv. Obranná památka tu posloužila jako pamětní rám.

Vedle je zazděný poškozený kamenný kříž. V Dolním Slezsku se takovým křížům říká smírčí – a samotný zvyk je doložený: v pozdním středověku zabiják takový kříž zakládal jako jeden ze závazků ve smíru s rodinou oběti a takové dohody se dochovaly. Jenže ne každý starý kamenný kříž je smírčí; mnohé stavěli jako votivní, pamětní nebo hraniční. U tohohle konkrétního neznáme dokument, který by věc rozhodl.

Brána, která odjela z města

Středověkou, gotickou bránu rozebrali v roce 1755 a o rok později na jejím místě postavili skromnější barokní bránu s brankou, která plnila už jen pořádkovou a mýtní funkci. Právě ta tu dnes stojí a stojí za pohled: má rokokové kartuše s erby Jelení Hory, Slezska a Pruska a latinský nápis, v němž je ukrytý chronogram s letopočtem 1763 – rokem konce sedmileté války a definitivního převzetí Slezska Pruskem.

Obrys zbořené středověké brány je v dlažbě vyznačený tmavšími kostkami – vyplatí se podívat pod nohy.

V roce 1869 bránu rozebrali a odvezli z města. Ne kvůli katastrofě ani válce: město právě dokončovalo demolici opevnění a upravovalo ústí ulice a brána stála přesně v nejužším místě.

Tady je třeba vypořádat se s verzí, kterou v Jelení Hoře člověk slyší nejčastěji – že šlo o tramvaje. Data to nedovolují. První tramvaj se tu rozjela až 10. dubna 1897, skoro třicet let po odvozu brány. Koleje skutečně později vedly touž trasou ke kasárnám – odtud nejspíš to spojení.

Skončila v areálu kasáren v dnešní ulici Obrońców Pokoju, kde dnes funguje Střední technická škola „Mechanik“. A tady je detail, který mění smysl celého příběhu: brána se nestala ozdobou dvora. Zabudovali ji do komplexu kasáren – dál byla bránou, jenom cizí.

Vrátila se v roce 1998 – přesněji: zrekonstruovali ji. V roce 1997 odkopali podzemní části a postavili nové pilíře, zděné a obložené pískovcem, zatímco z kasáren přivezli a osadili původní erbovní kartuše. Odhalení proběhlo 5. září 1998.

Co z toho plyne

Tři zastávky téhle stezky vyprávějí tři různé způsoby, jak přežít. Věž Hradní brány zůstala, protože lidé uspořádali sbírku. Grodzká bašta – protože se do ní někdo nastěhoval. A Wojanowská brána přečkala nejpodivněji: protože dostala jinou práci. Nevyhodili ji, přestěhovali ji do cizího vjezdu, kde dělala přesně totéž co dřív – sto třicet let, než si na ni město vzpomnělo.

Třikrát tatáž otázka – co s starou hradbou, která překáží – a tři různé odpovědi, rozložené do dvou století.

Co je poblíž

Celek stojí na křížení ulic Marii Konopnickiej a 1 Maja, na východním okraji starého města. Když půjdete opačným směrem podél staré linie hradeb, dojdete ke Grodzké baště a dál k Věži Hradní brány, a odtud je už kousek na Wzgórze Krzywoustego.

Hned u brány stojí jelínek Witalis – asi pětadvacet metrů. Kousek dál, směrem k pravoslavnému kostelu, je Karruś.

Časté otázky

Proč se brána jmenuje Wojanowská? Protože vedla na východ, cestou do Wojanówa – dnes je to území Údolí paláců a zahrad. Německy se jmenovala Schildauertor.

Je pravda, že brána stála jinde? Ano. V roce 1869 ji rozebrali a odvezli do areálu kasáren v dnešní ulici Obrońców Pokoju, kde je dnes Střední technická škola „Mechanik“. Tam ji zabudovali do kasárenských budov. Na své místo se vrátila po sto třiceti letech: v letech 1997–1998 ji zrekonstruovali s využitím původních erbovních kartuší.

Odstranili bránu kvůli tramvajím? To se často říká, ale data tomu odporují. Brána zmizela v roce 1869 a první tramvaj se v Jelení Hoře rozjela 10. dubna 1897. Důvodem byla demolice opevnění a úprava ústí ulice.

Z kterého roku je bašta? Zdivo pochází z obnovy po katastrofě ze 4. prosince 1480, kdy se věž při vichřici zřítila a zavalila pět lidí. Silueta je mladší: přestavba v roce 1590 a barokní báň s lucernou z let 1759–1763.

Co je to za kapli u bašty? Kaple sv. Anny, zřízená v baště vysunuté před hradbu. Bašta je z 15. století, přestavěli ji v roce 1514 a kapli zmiňují prameny roku 1516.

Proč jsou v kapli střílny? Protože je to pořád obranná stavba. Kapli vestavěli do existující bašty a zachovali její střílny, takže oltář i střílny jsou v týchž zdech.

Co je to za kříž ve zdi? Poškozený kamenný kříž zazděný do východní stěny. V Dolním Slezsku se takovým křížům říká smírčí – zvyk, že je zakládal zabiják, je doložený ve středověkých smírných dohodách. Neznamená to však, že každý starý kamenný kříž byl smírčí, a zrovna pro tenhle chybí dokument.

Co dalšího zbylo z městských hradeb? Grodzká bašta, Věž Hradní brány, bašty – včetně téhle s kaplí sv. Anny – a kusy zdiva vrostlé do pozdější zástavby, hlavně v ulici Jelenia. Celý soubor je v rejstříku památek pod číslem A/4953/614, z rozhodnutí z 28. srpna 1959.