Jelenohorská městská stezka · malá trasa

Věž Hradní brány

Stojí v ulici Jasna a vypadá jako zbytek, na který se zapomnělo. Je to naopak: je to jediná část Hradní brány, která přečkala, protože se jí někdo zastal. V roce 1836 dalo město věž do prodeje s úmyslem zbořit ji a obyvatelé se složili na její záchranu. V tehdejším pruském Slezsku to byl ojedinělý případ – a proto tahle věž znamená víc, než je na první pohled vidět.

Brána, která už není

Jelení Hora měla tři brány: Hradní od západu, Wojanowskou od východu a Dlouhou od jihu. Hradní stála na cestě k hradu na dnešním Wzgórzu Krzywoustego – odtud jméno. Od ní vedly na náměstí hned dvě ulice, což leccos říká o provozu, který tudy procházel.

Brána je pryč skoro dvě stě let. Zůstala věž – ta, na které visel zvon ohlašující hodinu zavírání městských bran.

Požár, tři zedníci a datum na korouhvičce

V roce 1549 strávil velký požár téměř celou Jelení Horu; ve třech hodinách zachvátil všechno uvnitř hradeb. Vyhořela i věž. O rok později se při opravě konstrukce zřítila a zabila tři zedníky. Novou věž postavili až v roce 1584 – a právě tento letopočet je na kovové korouhvičce na vrcholu, spolu s jelenem, erbovním zvířetem města.

Stojí za to podívat se na ni zdola. Není to ozdoba pro turisty, ale podpis pod obnovou, který tam dali lidé pamatující, kolik ta obnova stála – i když sama korouhvička mohla být od té doby vyměněna, protože v roce 1836 se měnilo celé zakončení.

Jak je věž postavená

Spodní část je válcová, v přízemí 7,57 metru v průměru, zdi jsou tu přes půl druhého metru silné. Uvnitř je pět pater. Ve třetím a čtvrtém jsou vidět střílny ve tvaru kříže – podle městských materiálů uzpůsobené ke střelbě z malých děl, nejen z ruční zbraně.

Horní, osmiboká část je nástavba z 19. století, přidaná v roce 1836 spolu s vyhlídkovou terasou. Věž je tedy zdola renesanční a shora novogotická – což je dobré vědět, než se pod ní člověk postaví se zakloněnou hlavou.

Jako nejedna bašta tohoto systému sloužila i jako vězení, vedle role skladu prachu a zbraní. Ve středověkém městě to bylo běžné: obranná stavba stála většinu času prázdná, tak se pro ni našlo využití.

1833: mizí klenba. 1836: město chce věž prodat

Od konce 18. století hradby postupně rozebírali – ztratily vojenský význam a městu překážely v růstu. V roce 1833 strhli klenbu brány a při té příležitosti rozšířili průjezd.

O tři roky později přišel na řadu zbytek. Budovu brány i věž vypsali k prodeji s plánem zbořit je kvůli špatnému stavu. A tehdy se stalo něco, co se v pruském Slezsku té doby vlastně nedělalo: obyvatelé protestovali a uspořádali peněžní sbírku.

Důvod, proč se ozvali, je přesně zaznamenaný. Věž platila za ozdobu města a důležitou součást jeho siluety od severozápadu – hlavně v pohledu z dnešního Wzgórza Krzywoustego a z takzvané Zlaté vyhlídky. Nebránili tedy památku v dnešním smyslu, ale panorama vlastního města.

Skončilo to sejmutím poškozeného zakončení, které hrozilo zřícením. Na jeho místě se objevilo novogotické cimbuří kolem vyhlídkové terasy a kupole ustoupila střeše. Tehdy také prorazili vchod z úrovně ulice – předtím se vcházelo z koruny hradby, zhruba ve výšce prvního patra.

Proč je to důležitější, než to vypadá

Historikové z Historického atlasu polských měst nazývají tuhle akci v tehdejším pruském Slezsku ojedinělým případem účinného počínání milovníků památek minulosti a předzvěstí rodící se památkové péče.

Jinými slovy: tohle není příběh o věži. Je to příběh o okamžiku, kdy obyvatele středně velkého města poprvé napadlo, že stará budova může mít cenu právě proto, že je stará.

Že to tenkrát nebyl samozřejmý reflex, ukazuje sousedka. Bránu Dlouhé ulice rozebrali hned o rok později, v roce 1837 – pod stejnou záminkou špatného technického stavu. Nikdo se jí nezastal a nezbylo po ní nic.

I když město v roce 1862 konečně dostalo povolení zbořit hradby úplně, bylo v něm zakotveno zachování dvou věží: Wojanowské a Hradní brány. Sbírka spřed čtvrtstoletí stačila změnit to, co platilo za samozřejmé.

Tři generace nejlepší vyhlídkou ve městě

Od roku 1836 měla zachráněná věž nový úkol a plnila ho pětasedmdesát let – do roku 1911, kdy na Wzgórzu Krzywoustego vyrostla nová rozhledna s širším výhledem na Krkonoše. Konkurenci nevydržela a ani nemohla: stojí uprostřed města, mezi střechami.

A právě proto se na ni dnes vyplatí vystoupat. Ze Wzgórza Krzywoustego jsou vidět hory, odsud je vidět město zblízka – střechy, komíny, kostelní věže. Dva různé pohledy, ne dvě verze téhož.

Co vědět před výstupem

Vstup je zdarma. Otevřeno bývá sezonně: v zimě kratší dobu, v létě nejdéle – obvykle od deseti do šestnácti mezi listopadem a březnem, v hlavní sezoně do devatenácti. Časy se mění, takže je lepší si je předem ověřit; město u tohoto objektu uvádí telefonní číslo.

Uvnitř jsou strmé schody a pět pater – není to místo pro kočárek ani pro někoho, kdo špatně snáší výšky.

Věž prošla v letech 2010–2011 důkladnou opravou: omítky osekali až na kámen, přibyl druhý vstup s prolamovanou schodišťovou konstrukcí a vyhlídková plošina. Tehdy také nahoře nainstalovali hmatové panorama Jelení Hory pro nevidomé a slabozraké – věc, o které nemluví žádný průvodce.

Co je poblíž

Věž stojí na západním okraji starého města, pár minut od náměstí. Stejným směrem vede cesta na Wzgórze Krzywoustego – tedy k té rozhledně, která jí v roce 1911 odvedla turisty. Opačným směrem, podél někdejší linie hradeb, dojdete k druhé zachráněné brance, Wojanowské.

Časté otázky

Dá se na Věž Hradní brány vystoupit? Ano, vstup je zdarma. Otevřeno je sezonně – v zimě do šestnácti, v létě do devatenácti hodin. Časy se mění, takže se vyplatí je před návštěvou ověřit.

Z kterého roku věž je? Dnešní postavili v roce 1584, poté co předchozí vyhořela při požáru města v roce 1549 a o rok později se při opravě zřítila. Osmiboká nástavba, cimbuří a terasa jsou ale z 19. století, z přestavby roku 1836.

Je zapsaná v rejstříku památek? Ano, ale ne samostatně: patří do souboru městských hradeb, zapsaného pod číslem A/4953/614 rozhodnutím z 28. srpna 1959.

Co se stalo se samotnou bránou? Klenbu brány strhli v roce 1833, aby rozšířili průjezd. O tři roky později byla budova brány určena k demolici. Z celého celku zůstala jen věž.

Kdo věž zachránil? Obyvatelé. V roce 1836, když ji město dalo do prodeje, ji udržely protest a organizovaná peněžní sbírka. Sejmuli jen poškozené zakončení.

Proč je na věži jelen? Jelen je erbovní zvíře Jelení Hory. Kovová korouhvička s jeho postavou a letopočtem 1584 připomíná dokončení obnovy.

Jsou z věže vidět Krkonoše? Vidět jsou, ale přes střechy – a právě o to šlo v roce 1911, kdy panorama převzala rozhledna na Wzgórzu Krzywoustego. Z Hradní brány se člověk dívá hlavně na staré město.

K čemu věž sloužila kromě obrany? K hlídání a k trestání: visel na ní zvon ohlašující zavírání bran a uvnitř bývalo městské vězení.